Důchodový systém v Ččeské republice prošel za poslední dčekády řadou výrazných reforem. Jednou z nejčastějších otázek, která zajímá nejen lidi těsně před důchodem, ale i třicátníky a čtyřicátníky zkoumající své budoucí nároky, zní: Počítá se střední škola do důchodu? Pravidla se totiž v průběhu let zásadně změnila a to, co platilo pro generaci našich rodičů, dnes již neplatí. V tomto ččlánku vám přinášíme detailní a srozumitelný přehled aktuálních pravidel.
Rychlé shrnutí (TLDR)
- Klíčový zlom v roce 2010: Od 1. ledna 2010 se samotné studium (na střední, vyšší odborné ani vysoké škole) nezapočítává do doby pojištění potřebné pro nárok na důchod.
- Studium před rokem 2010: Doba studia probíhající před tímto datem se do důchodu započítává, ale pouze za specifických podmínek – většinou se hodnotí prvních 6 let studia po dosažení 18. roku věku (a to z 80 %).
- Studium před 18. narozeninami: Doba studia na střední škole před dosažením 18 let se nezapočítává do důchodu již od roku 1996.
- Jak získat roky k důchodu dnes: Pokud současní studenti chtějí, aby se jim doba studia započítávala, musí si při škole vydělávat (kde se odvádí pojištění) nebo si platit dobrovolné důchodové pojištění.
Jak to fungovalo dříve: Náhradní doba pojištění
Aby měl občan Ččeské republiky nárok na starobní důchod, musí dosáhnout důchodového věku a zároveň získat zákonem požadovanou dobu pojištění (v současnosti činí tato minimální doba 35 let). Doba pojištění vzniká primárně výkonem výdělečné ččinnosti (zaměstnání, podnikání), ze které se odvádí sociální (důchodové) pojištění.
Zákon však pamatuje i na situace, kdy člověk pracovat nemůže, a přesto se mu tyto životní etapy do důchodu hodnotí. Tyto etapy nazýváme náhradní doby pojištění. Patří sem například pee o dítě do 4 let věku, pee o bezmocnou osobu, vojenská služba nebo (za určitých podmínek) evidence na úřadu práce. V minulosti patřilo mezi významné náhradní doby i samotné studium.
Reforma v roce 2010: Studium se do důchodu již nepočítá
S platností od 1. ledna 2010 došlo v důchodovém systému k zásadnímu řezu. Doba studia získaná po 31. prosinci 2009 již není považována za náhradní dobu pojištění. To znamená, že samotný fakt, že po roce 2010 studujete na střední nebo vysoké škole, vám nepřidává žádné měsíce ani roky do vaší „důchodové kalkulačky“.
Zákonodárci tímto krokem reagovali na snahu motivovat studenty k dřívějšímu vstupu na trh práce a k tomu, aby si během studia začali přivydělávat na ččinnostech zakládajících účast na pojištění.
Jak se počítá studium probíhající PŘED rokem 2010?
Pokud jste studovali na střední škole v devadesátých letech nebo na začátku tisíciletí, legislativa na vs pamatuje v dobrém. Výpočet je ale rozdělen podle věku a období:
Studium PŘED 18. rokem věku (obvykle 1. a 2. ročník střední školy)
- Studium do 31. 12. 1995: Počítá se plně (ze 100 %) jako náhradní doba pojištění. Pokud jste tedy začali střední školu v 15 letech například v roce 1990, tyto roky se vám plně započtou.
- Studium od 1. 1. 1996: Doba studia před dosažením 18. narozenin se nepočítá. Týká se to obrovského množství lidí, kteří nastoupili na střední školu v druhé polovině 90. let a později.
Studium PO 18. roce věku (obvykle konec střední školy a vysoká škola)
Pokud vaše studium (středoškolské, vysokoškolské) probíhalo po vašich 18. narozeninách a stihli jste to do konce roku 2009, máte nárok na to, aby se vám toto studium započítalo jako náhradní doba pojištění. Má to ale dvě omezení:
- Limit délky: Započítává se maximálně prvních 6 let studia po dosažení 18 let.
- Redukce: Pro samotný výpočet výše důchodu se tato náhradní doba započítává zredukovaně, a to z 80 % (každých 10 měsíců studia se počítá jako 8 měsíců pojištění). Pro splnění minimální doby 35 let pojištění se ale bere plně.
Jaké máte možnosti jako dnešní student (po roce 2010)?
Jelikož se samotné sezení ve školní lavici nebo v přednáškovém sále od roku 2010 do důchodu nepočítá, mají dnešní studenti středních i vysokých škol několik možností, jak si dobu pojištění i tak zajistit:
1. Práce nebo brigády s odvodem pojištění
Pokud si student přivydělává a jeho příjmy zakládají účast na nemocenském (a tím i důchodovém) pojištění, tyto odpracované měsíce se mu do důchodu plně započítají. V praxi to znamená:
- Pracovní poměr (plný nebo zkrácený úvazek): Pojištění se odvádí automaticky.
- Dohoda o pracovní ččinnosti (DPČ): Pojištění se odvádí, pokud je měsíční výdělek od roku 2023 vyšší než 3 999 Kč (limit se pravidelně valorizuje).
- Dohoda o provedení práce (DPP): Pojištění se odvádí, pokud váš výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhne 10 000 Kč měsíčně (pozor na probíhající legislativní změny kolem DPP, které mohou tento systém upravit).
2. Dobrovolné důchodové pojištění
Zákon umožňuje komukoliv staršímu 18 let, aby si podal přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a měsíční částky si platil ze svého. Za dobu studia lze dobrovolné pojištění platit i zpětně (bez časového omezení). V roce 2024 činí minimální měsíční záloha na dobrovolné důchodové pojištění 3 078 Kč. Pro většinu studentů bez vysokých příjmů je to ovšem velmi drahá varianta.
A co absolventi, kteří po maturitě nenajdou hned práci?
Pokud úspěšně odmaturujete a nepokračujete na vysokou školu, přestáváte být na konci srpna studentem. Pokud nemáte sjednanou práci, je strategicky výhodné přihlásit se na úřad práce do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba evidence na úřadu práce se totiž (v omezeném rozsahu) stále považuje za náhradní dobu pojištění, která se do důchodu počítá (opět z 80 %). Pro osoby mladší 55 let se hodnotí maximálně 1 rok evidence na ÚP, kdy nepobírají podporu v nezaměstnanosti, a celá doba, kdy podporu pobírají.
Ččasto kladené otázky
Musím si jako student střední školy platit sociální a zdravotní pojištění?
Sociální (důchodové) pojištění není povinné, takže pokud nestudujete a zároveň nepracujete na smlouvu s odvodem, nic platit nemusíte – pouze se vám tato léta nepočítají do důchodu. Co se týče zdravotního pojištění, to je za vs jako za „nezaopatřené dítě“ do 26 let hrazeno státem.
Počítá se mi do důchodu alespoň doba studia na vysoké škole?
Ne. Od roku 2010 platí pro vysoké školy naprosto stejná pravidla jako pro školy střední. Samotné studium na VŠ se do doby pojištění nezapočítává. Řešením je opět práce při studiu (kde vzniká účast na pojištění) nebo doplacení dobrovolného pojištění.
Kolik let pojištění celkem potřebuji pro odchod do starobního důchodu?
V současné době legislativa vyžaduje, abyste pro získání nároku na starobní důchod dosáhli nejen důchodového věku, ale také nasbírali minimálně 35 let doby pojištění (případně 30 let pojištění bez náhradních dob). Vzhledem k tomu, že studium se už nepočítá, musí dnešní mladí lidé po ukončení VŠ odpracovat celých 35 let v kuse, aby na důchod dosáhli, což zdůrazňuje důležitost včasného zapojení na trh práce.
Mohu si zpětně doplatit důchodové pojištění za roky, kdy jsem studoval(a)?
Ano. Zákon o důchodovém pojištění umožňuje doplatit si dobrovolné pojištění za dobu studia, a to i zpětně po ukončení školy bez časového omezení. Musíte ovšem doložit potvrzení o délce tohoto studia. Mějte ale na paměti, že to může stát stovky tisíc korun v závislosti na délce studia a aktuální sazbě pojistného.
