Slavnost škol Paměti národa 2023: Dominikánský klášter hostil učitele z celé České republiky
Téměř stovka učitelů z celé České republiky se 20. září 2023 sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala v barokním refektáři Dominikánského kláštera v Praze 1. Vzdělávání Paměti národa, do jehož aktivit a projektů se ročně zapojuje bezmála tisíc učitelů, chce touto formou ocenit a propojit pedagogy, kteří mají zájem o projektovou výuku a nové trendy ve výuce moderních dějin.
Vzdělávání Paměti národa nabízí školám nejrůznější možnosti, jak osvěžit a zkvalitnit výuku moderních dějin. Základem je vždy pamětnický příběh, ale formy, jak jej využít, jsou různé. Mezi nejoblíbenější patří Příběhy našich sousedů, ve kterém si žáci a studenti mohou během několika měsíců vyzkoušet, co to znamená, být dokumentaristou – nahrají příběh pamětníka, zjišťují historické souvislosti, zpracují příběh do reportáže a představí veřejnosti. S rostoucím zájmem pedagogů se rozrůstá také nabídka – vznikají nové zážitkové workshopy, kinopříběhy, metodické sešity a další. Více informací o konkrétních projektech na //skoly.pametnaroda.cz/.
Všechny zapojené školy získaly titul Škola Paměti národa, certifikát si na slavnostním večeru převzali zástupci nově zapojených škol.
K pedagogům promluvila také nová vedoucí vzdělávání Paměti národa Dominika Kopčiková: „Paměť národa je součástí výuky moderních dějin již více než deset let a jsme rádi za rostoucí zájem škol a samotných žáků. Nic z našich projektů by ale neprobíhalo bez úzké spolupráce s učiteli, které si upřímně vážíme. A proto jim také chceme Slavností škol poděkovat za kvalitní práci s žáky a studenty a poodhalit, co nového pro ně v dalším školním roce chystáme. A společně s nimi otevírat nová témata – jako například mezigenerační vzdělávání, tandemová výuka, zapojení ukrajinských žáků do výuky – a diskutovat o nich.“
A dodává: „Žákům a studentům chceme nabízet pestré příběhy 20. století a předkládat jim informace o událostech 20. století poutavými formami. Smyslem výuky zabývající se poznáváním minulosti je poctivé hledání, jak se to či ono skutečně stalo a porozumění tomu, proč. Historie pak mladým lidem pomůže porozumět nejen minulosti, ale i přítomnosti a naučí je schopnosti předpokládat budoucnost, neopakovat chyby a předávat si cenné zkušenosti předešlých generací, předcházet totalitním režimům a čelit snahám o jejich nastolení.“
Vzdělávání Paměti národa také organizuje Síť škol, která propojuje pedagogy napříč celou republikou. Nejen že mohou sdílet své zkušenosti, ale jsou pro ně připravené i nejrůznější semináře. Některé z nich proběhly právě v rámci Slavnosti škol. Zájemci se tak mohli zúčastnit besedy s Mikulášem Kroupou „O záhadách a tajemstvích v Paměti národa a v lidských osudech“, které mohou žáky a studenty vyburcovat k bádání, pátrání a objevování; projít lektorským programem Jitky Míčkové „Ven z izolace“, která otevírá téma svobody projevu s využitím výtvarné techniky mail art nebo s lektorem Andrejem Novikem zjišťovat na semináři „GULAG (nejen) ve virtuální realitě“, jak se dá ve výuce moderní historie využívat rozšířená realita. Na programu byla také exkurze s organizací Praha neznámá.
Slavností provázel Vojtěch Koval a letošními speciálními hosty byli Eduard Stehlík, historik a ředitel památníku Lidice a Jan Dobrovský, novinář a předseda kolegia Paměti národa.
