Odhalení barokních maleb v Truhlářské 8
V současné době v domě číslo 8 v Truhlářské ulici probíhá náročná rekonstrukce, kterou provází také rozsáhlé restaurátorské práce. Budova totiž skrývá historicky velmi cenné součásti. Patří mezi ně třeba zachovalé velkorysé gotické sklepy, první toleranční modlitebna v Praze v prvním patře a hodnotný barokní krov s ležatou stolicí s ondřejskými kříži.
Při restaurování byla také objevena nádherná klasicistní výmalba z roku 1784 a další fragmenty nástěnných maleb dokonce ještě ze starších období. „Když jsem prošla budovou v loňském roce, ani jsem netušila, jaká krása se zde bude z každého koutu klubat. Mám velkou radost, že za přispění odborníků a restaurátorů bude historie obnovena a budeme se z ní těšit spolu s dětmi a obyvateli Prahy 1,“ ocenila krásy prostoru Eva Špačková.
Venkovní schodišťová věž s výtahem umožní využití prostor valených vysokých sklepů a podkroví s přiznanou pohledovou krovovou konstrukcí. Objekt původně vznikl sloučením minimálně dvou gotických domů. V osmdesátých letech sedmnáctého století a v první čtvrtině století osmnáctého byla budova barokně renovována. Po roce 1784 ji koupila evangelická církev, která dům zásadně přestavěla a taneční sál v prvním patře upravila na modlitebnu pro tři sta osob. Stavení pak po vydání Tolerančního patentu využíval první český protestantský sbor na území Prahy.
Ve dvacátém století v nebytových prostorách fungovalo sedlářství, hokynářství či zámečnická dílna. Původní taneční sál v patře domu byl rozdělen příčkami na jednotlivé byty. „V tomto období bohužel původní výmalba utrpěla. Byly tu různé nátěry, výspravky, škrábance, nikdo se tu s tím nemazlil,“ podotkl restaurátor Stanislav Jirčík.
Dodnes se však dům dochoval v podstatě v původním stavu. V současné době se provádí vyčištění původních prostor od novodobých úprav a návrat k nejhodnotnějším vrstvám objektu. „Je to tu rozsáhlé a krásné, ale pokud bych měl opravdu něco vypíchnout, jsou to nádherné fragmenty, které vlastně nejdou výtvarně vytvořit. Vznikají tím, že se kdysi část zdestruovala. Poničené fragmenty teď jakoby vystupují z celistvé plochy. Díky takovému stavu vznikají citlivým restaurátorským zásahem umělecky velmi zajímavé úkazy,“ ohodnotil dochované malby Stanislav Jirčík. Ten byl spolu s památkáři, kteří provádějí pravidelné revize rekonstrukčních prací, malbami zcela okouzlen.
„S památkáři jsme se shodli, že ideální cestou je původní dílo celistvě nerekonstruovat, ale raději zvolit pietní a fragmentární přístup, který pouze doplňuje a napovídá,“ vysvětlil postup Stanislav Jirčík, který v současné době dokončuje restaurátorské práce.
